Stavba byla zahájena v roce 1957 a v roce 1973 ji otevřela královna Alžběta II. Opera v Sydney je budova, kterou každý zná a ví, kde se nachází. Její tvůrce ji však nikdy osobně neviděl a Sydney proslavila.
Jørn Utzon a otevřené výběrové řízení
V 50. letech 20. století se objevila potřeba specializovaného koncertního sálu v Sydney. Byla vypsána otevřená soutěž, do níž se přihlásilo 233 architektů a ateliérů z 32 zemí. Místo velkých a známých jmen však u porotců zvítězil neznámý dánský architekt Jørn Utzon.
Utzonova práce se skládala pouze z náčrtů, ale porota usoudila, že jeho nápad je schopen splnit to, co si předsevzal. Vytvořit něco skutečně jedinečného a velkého. Chtěli budovu, která by Sydney zapsala na mapu.
Zdlouhavá výstavba a skandál
Výstavba nebyla snadná, z velké části kvůli konstrukci střechy připomínající plachtu. Problémy umocňovala skutečnost, že stavba probíhala v několika fázích, které nebyly vždy efektivně koordinovány.
Projekt trval déle, než se plánovalo, a snad není třeba dodávat, že stál mnohem více peněz, než se očekávalo. Změna vlády navíc znamenala, že Utzon ztratil politickou podporu, kterou mu dříve poskytoval Nový Jižní Wales.
Napětí se vystupňovalo do té míry, že Jørn Utzon ještě před dokončením stavby rezignoval a slíbil, že do Austrálie už nikdy nevkročí. Svůj slib dodržel, i když byl pozván na otevření budovy.
Ikonická budova
V roce 1973 královna Alžběta II. slavnostně otevřela budovu Opery. Budova dosáhla svého cíle a stala se skutečně ikonickou. V roce 2007 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Utzon se stal druhým člověkem na světě, kterému se tohoto uznání dostalo ještě za života jeho tvůrce.
Kvůli politickým kontroverzím a vlastnímu sebevědomí Utzon budovu, své největší a nejslavnější dílo, nikdy osobně nespatřil.
Opera v Sydney zůstává povinnou zastávkou všech cestovatelů do Austrálie. Pokud tam budete, nenechte si ji ujít! Před cestou si však nezapomeňte sjednat odpovídající cestovní pojištění!