Sochy na Velikonočním ostrově

Je to jedna z nejizolovanějších částí pevniny naší planety. Od jihoamerického kontinentu je ostrov vzdálen asi 3700 km a od nejbližšího obydleného ostrova jej dělí téměř 2000 km. Víte, proč se nazývá Velikonočním ostrovem? A znáte záhadu místních soch Moai? 

O velikonoční neděli roku 1722 přistál nizozemský admirál Jacob Roggeveen u břehů tajemného ostrova. Nazval jej Velikonočním ostrovem a kromě pozorování obrovských soch moai zjistil, že na ostrově žije asi 2 000 domorodých obyvatel. Šlo o poslední přeživší prastaré civilizace Rapa Nui, která o pouhé století dříve měla nejméně o 10 0000 obyvatel více. Jejich minulost je temným svědectvím o válkách, hladomoru a kanibalismu. V roce 1867 tak zbývalo na ostrově posledních 111 původních obyvatel. O jejich oddanosti ostrovu se vypráví mnoho příběhů. Od roku 1996 je ostrov zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO, dnes zde žije více než 6 000 obyvatel a je tak nejodlehlejším obývaným ostrovem světa. 

Moai jsou monolitické sochy z kamene. Nejstarší z nich jsou až 800 let staré. Po celé ploše ostrova je roztroušeno více než 900 soch různých rozměrů, které váží od jednotek až po stovky tun. Známé jsou především hlavy těchto soch, pod zemí jsou však často i zbytky těla. Sochám Moai se ve svých knihách často věnoval popularitázor experimentální archeologie Thor Heyerdahl. 

U nás tajemno kolem otázky, jak původní obyvatelstvo se sochami pohybovalo, pomohl rozklíčovat český archeolog a inženýr Pavel Pavel. Sochu ovázal lany a dvě skupinky lidí se po obou stranách pravidelnými pohyby o monument „přetahovaly“, došlo k rozhoupání sochy, které bylo možné kontrolovat a tím udávat soše směr pohybu. Později spolupracoval přímo s Thorem Heyerdahlem a společně tímto způsobem “rozchodili” i sochy přímo na Velikonočním ostrově (povolení od úřadů získali až po dlouhodobém a složitém vyjednávání).

Existuje několik teorií a domněnek, odkud pocházejí původní obyvatelé, co je inspirovalo ke vzniku soch a jak je navzdory jejich velikosti transportovali z kráteru vulkánu Rano Raraku na pobřeží. Měly sochy představovat zemřelé předky nebo bohy, ke kterým se domorodý lid modlil, a nebo byly "jen“ kamennými strážci ostrova? Opravdu tito velikáni po ostrově kráčeli za pomoci lan a silných mužů tak, jak to ukázal český badatel Pavel Pavel? Odpovědi na tyto otázky snad už znají jen sochy samy. 

Na Velikonočním ostrově je jen jediné a zároveň hlavní město Hanga Roa. Žije zde většina z více než čtyř tisíc obyvatel ostrova. Město je malé, s jednoduchými nízkými domky, nachází se tu pár menších obchůdků a restaurací, hlavní ulici shora dominuje prostý kostelík. Projděte se po pobřeží na kraji města, potkáte několik osamocených soch moai, sousoší Ahu Tahai. Další sousoší uvidíte kousek od města, a pokud se nebojíte delších procházek, vypravte se jej poznat, nazývá se Ahu Akivi a má sedm moai. Jako jedny z mála hledí sochy směrem do oceánu. 

Ubytování na ostrově je možné pouze v Hanga Roa. Ceny se dost různí, jednodušší ubytování můžete sehnat kolem 6000 chilských pesos (cca 300 Kč). Táboření a přespávání "na divoko" je na území ostrova zakázáno.

Sochy na Velikonočním ostrově jsou jedinečné! Domluvte si cestovní pojištění a zajeďte se na ně podívat zblízka.