Vznik vodopádů

Jak vlastně vzniká vodopád? Ať už jde o tenké stužky a nebo zpěněné proudy, všechny vděčí za svůj vznik ostré změně ve výšce říčního koryta. Celá řada největších vodopádů na světě padá z okraje široké náhorní plošiny. Silné deště zajišťují řekám dostatečný přítok vody, a když dosáhnou okraje, nezbývá jim nic jiného než se řítit dolů. Taková podívaná je úchvatná.

Ke vzniku vodopádů může vést mnoho různých podmínek, nejčastější je setkání různých typů hornin. V tomto případě údolí řeky protíná vrstva zvláště tvrdé horniny a říční voda stéká směrem k měkčím vrstvám a unáší je. Postupem času se spádová křivka řeky viditelně mění, tvoří se peřeje. Stává se také, že skalní podloží překračující řeku tektonickým působením praská nebo se propadá, a tak vzniká vodopád, ale také se může stát, že samotný potok vychází z vrcholu skalní stěny a začíná svou cestu jako vodopád.

Nejkrásnější z vodopádů uvidíte v horách zbrázděných ledovci, například v Alpách. I norské fjordy zdobí vodopády z bočních údolí. Nejvyšším vodopádem světa je buďto Salto Ángel ve Venezuele (979 m), nebo vodopád Tugela v Jihoafrické republice (948 m či 983 m). Největší systém vodopádů (2,7 km široký přepadový lem a v závislosti na roční době 150 až 270 samostatných vodopádů) představují vodopády Iguaçu na hranici mezi Brazílií a Argentinou. Mezi dva nejznámější patří pravděpodobně Niagarské vodopády a Viktoriiny vodopády.

Niagarské vodopády se nacházejí na hranici Spojených států a Kanady, vznikly tam, kde řeka Niagara překračuje strmou římsu skalního podloží. Niagarské vodopády se skládají celkem ze tří částí: Horseshoe Falls na kanadské straně a American Falls na té druhé spojuje ostrov Goat Island. Menší vodopád Bridal Veil Falls leží rovněž na americkém území, oddělen je ostrovem Luna. Vznik Niagarských vodopádů se vztahuje až do doby ledové, tedy zhruba před 10 000 lety. 

Viktoriiny vodopády nejsou nejvyšší, nejdelší ani nejhlubší, jsou ale nejmohutnější na světě. Masa vody řeky Zambezi padá přesně na hranici Zambie a Zimbabwe do úzké (130 m) hluboké (140 m) průrvy a před vámi zůstane jen hradba řvoucího a běsnícího toku dlouhá přes 1.700 metrů. Vodopády navíc nesou významnou českou stopu. V roce 1855 je objevil britský cestovatel David Livingstone, ale až Čech Emil Holub je v roce 1875 pořádně zdokumentoval a byl prvním člověkem, který vyrobil detailní mapu jejich blízkého okolí. 

Pokud se chystáte na zahraniční cestu za zázraky matky přírody, první věc, kterou byste měli udělat, je zajistit si správné cestovní pojištění!