Švýcarské zápasy schwingen jsou exotičtější než americký wrestling. Muži, krávy, piliny a rvačky v kalhotách s padacím mostem.
Lederhosen nejsou jen ty srandovní germánské kalhoty. Něco malinko podobného jen z juty nosí i bojovníci švýcarského národního sportu schwingen. Na první pohled to vypadá jako festival objímačů. Jen se podívejte na typický způsob chycení protivníka. Muži se objímají, drží se navzájem za speciální pevné trenky a snaží se strhnout protivníka na zem. Je u toho velké supění, pot, kroje a neuvěřitelně krásné a exotické prostředí okolních hor. Větší exotiku nezažijete snad ani na thajboxových stadionech Lumpinee a Rajadamnern v Bangkoku. Švýcaři se rvou venku.
A není to nějaká past na turisty?
Rozhodně ne. Pravidla zápasu zaznamenal už v roce 1797 farář Franz Josef Stalder. Tento boj byl populární především v oblastech Emmental (ó ano :-) ), Haslital a Entlebuch. Druhý příchod popularity byl pak v devatenáctém století, kdy se už pravidla zápasu schwingen postupně stala součástí švýcarské alpské kultury. Vznikl slavný festival a schwingen se rozšířil jako způsob tehdejšího fitness i do velkých měst. Něco jako náš Sokol. Národní federace se jmenuje Eidgenössischer Schwingerverband (založena 1895). Takže ne, je to historie pro Švýcary stejně významná jako díry ementálu.
A takhle ta bitka vypadá v pohybu:
Ale vždyť Švýcaři jsou tak mírumilovní!
To, že jsou neutrální stát, vůbec neznamená, že by to měly být ovce čekající bezbranně na svého vlka. To je klasický mýtus. Švýcaři jsou s oblibou ukazováni za příklad toho, že „bez armády to taky jde“. Nebo: „Buďme neutrální jako oni. Když nezbrojíš a neprovokuješ, ostatní nemají důvod na tebe útočit.“ Všechno je to přesně naopak. Švýcaři měli až do nedávných úsporných škrtů nejpočetnější armádu v Evropě. Jejich systém branců znamená, že každý bojeschopný muž má doma připravenou armádní zbraň a je připraven jít do války. Jistě, trochu to podkopává pohádku o zemi, kde je všechno z čokolády, na stráních jódlují dobrosrdeční chasníci, k tomu zakusují sýr a očkem mrkají na své švýcarské hodinky a těší se, až se vrátí domů ke svým blonďatým houswives. Ona svoboda totiž není zadarmo. A nikdo ji za nás/ně nevybojuje.
Chystáte se do zahraničí?
Nezapomeňte si sjednat cestovní pojištění. On-line s 20% slevou.
Sjednat se slevou 20 %
Takže jaká jsou pravidla toho zápasu?
Tak především musíte mít ty speciální pevné kalhoty, aby vás bylo za co chytit :-). Bojuje se na 12metrovém kruhovém plácku pokrytém pilinami. Vaším cílem je pomocí povolených technik protivníka položit na záda nebo na zadek. Je to trochu podobné judu. Máte na to 10 minut. Vítěz musí poraženému jako důkaz úcty oprášit záda.
A není to jen taková hospodská rvačka?
Kdepak, zápasy každým rokem vyvrcholí mistrovstvím, na které se sjedou tisíce lidí. Koná se ve Frauenfeldu (hlavní město kantonu Thurgau). Není to pod 100 000 fanoušků a přímo na stadionu uprostřed hor počítejte se 60 000 diváky. Tady jsou stránky pořadatele, už teď běží odpočet.
Nejvýznamnější alpský festival Eidgenössisches Schwing- und Älplerfest se koná jen jednou za 3 roky a je to právě letos! Těšte se na 23.–25. srpna 2019. Místní noviny Schlussgang informují o akci taky. A taky tam najdete kalendář nejrůznějších podobných regionálních pikantností.
Mně se ale nechce čekat do srpna
Není problém. Kvalifikace a regionální turnaje běží celé léto. Tady jsme pro vás vybrali weby několika dalších regionálních akcí. Musíte zapátrat, chlapi se tam rvou skoro na požádání :-). Munsingen, tam jsou kromě mapy a stadionu i fotky jednotlivých bojovníků. Dál například Fehraltorf, tam se zase pokochejte fotkami krav, Hallau a Wittnau, tam je v roce 2019 lokální šampionát 2. a 4. srpna. Mimochodem neexistují žádné hmotnostní kategorie, takže zápasníci jsou urostlí muži nejméně 180 cm a 100 kg plus. Obyčejně místní tesaři, řezníci, sýraři a dřevaři. Hlavní cena je samozřejmě býk.